Domeček z cihel

23. února 2008 v 19:42 |  Pokus o literární tvorbu
Domeček z cihel
Byl jednou jeden skřítek Zedník. Byl to takový malý človíček s červenou čapkou a červeným nosem, nosem jako bambuli. Jeho oči, velké pichlavé oči neukazovali nic dobrého, a přeci to byl hodný skřítek. Nechtěl nikomu ubližovat, ale protože se ho všichni báli, začali ubližovat jemu.
A tak se také stalo, že jednoho dne přišel ke svému domečku. Vlastně k místu, kde jeho domeček stával, a zjistil, že tam není. Někdo mu jeho domeček ukradl, zbořil nebo zničil, a nebylo vidět, kde domeček byl. Protože ale skřítek znal svůj domeček dobře, vždyť tam bydlel celý svůj dosavadní život, věděl, jak domeček stál. Zašel za svým kamarádem skřítkem Bydlílkem a poprosil ho, jestli by u něj nemohl bydlet.
Skřítek Bydlílek našeho skřítka znal, a věděl, že je to hodný skřítek. Ale jeho žena se skřítka Zedníka bála, právě pro ty jeho pichlavé oči, a nechtěla s ním bydlet pod jednou střechou. Skřítkovi Zedníkovi tedy nezbylo nic jiného, než spát pod širým nebem. Blíží se zima, snad to náš křítek Zedník stihne dřív, než přijde první mráz.
Druhého dne si koupil lopatu, krumpáč, cihly, míchačku, cement a další nářadí, potřebné na stavbu domu.Než vše oběhl a dovezl vše na svůj pozemek, zabralo mu to celý den. Přípravy na stavbu jsou opravdu náročné. Aby svůj domeček opravdu dobře postavil, dlouho do noci kreslil a plánoval tak, aby mu vše krásně vyšlo. Nakonec ulehl a usnul.
Avšak v noci si jeho nepřátelé užili. Našli jeho plány a aniž by věděli, co to vlastně je, protože těm čmáranicím nerozuměli, těm rozumí jen zedníci a to oni nejsou, je roztrhaly, rozcupovali a zničily tak, že nebylo jednotlivých kousků ani rozpoznatelných.
Skřítek Zedník to ráno všechno zjistil. Nezalekl se však, a statečně ještě téhož dne nakreslil plány znovu a dal se do díla. Celý týden mu trvalo, než vykopal základy. Pracoval ve dne v noci, aby mu nikdo nic nezničil a stále se rozhlížel, jestli někde nečíhá nebezpečí. Když měl tedy základy hotové, již to nevydržel a usnul.Když se však ráno probudil, čekalo ho nové překvapení. Jeho vykopané základy byly opět z části zasypány. Naštěstí to dělal nějaký nedbala a nedalo tolik práce, aby je opravil. Odpoledne tam dal kamení, zalil betonem a začal v noci stavět zeď. Druhý den byl ovšem tak unaven, že usnul.
Ráno se z hrůzou probudil, ale když si prohlédl stavbu, s radostí zjistil, že stojí přesně tak, jak ji postavil. Začal tedy stavět jen ve dne, v noci spořádaně spal. Však mu šla práce jinak od ruky, když si v noci odpočinul. Domeček už měl skoro hotový,
však už bylo na čase. Již se brzy stmívá a zima je stále blíž a blíž. Co nevidět začne mrznout.
Ve chvíli, kdy mu chyběla poslední řada tašek na střeše zjistil, že už žádné nemá a musí si je jít koupit. Když se vracel s nákupem, začal poletovat sníh a byla čím dál tím větší zima. Skřítek Zedník si liboval, jak až dá na střechu poslední tašky, si zatopí v nových kachlových kamnech, a jaké bude mít teploučko. Když však došel ke svému, skoro hotovému domečku, domeček nenašel.Jen pár cihel, jako střípků, z něho objevil. Jeho domeček mu opět někdo zničil.Náš skřítek Zedník je však již unaven věčným zápolením s nepřítelem.
Jde opět prosit ke svému kamarádu skřítkovi Bydlílkovi, jestli by ho nenechal přes zimu doma. Skřítek Bydlílek však řekl, že by se jeho žena odstěhovala. Náš skřítek Zedník tedy pochopil, že jestli ho kamarád Bydlílek nenechá bydlet u něj, bude ho nenávidět. Ale jestli ho tam bydlet nechá, bude Bydlílek nenávidět Zedníka, protože mu Zedník zničí rodinné štěstí. Zedník se tedy rozhodl zničit si své štěstí, a tak tedy opustil práh Bydlílkova domu a řekl si, že mu nebude překážet. Jestli přežije tuto zimu, to neví. On ani neví, jestli ji přežít chce. Vždyť kdo by chtěl žít tak, že by na něm nikomu nezáleželo, a on měl pocit, že jen překáží a brání někomu ve štěstí?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama