"S tankem na silnici"

27. května 2008 v 21:06 |  Vodáctví
..ano, tak asi takhle jsem si připadala, když se nám (6ti kamarádům) podařilo domluvit, že pojedeme na vodu na raftech (Vltavu). 2 jsme už nějaké zkušenosti měli, ale s kanoikami. a 1měla zkušenosti s raftem. Zbylí 3 neměli zkušenosti žádné, ale o kanoikách nechtěli ani slyšet.
Jelikož jsem pár let předtím na vodě nebyla, bylo mi to jedno, hlavně, že se pojede. Tak se jelo. Pro zdar našeho podniku jsme vybrali pátek 13. července (no, jsme trošku recesisti, i když původní plán slavit v červenci vánoce pro nedostatek nadšení od nováčků nevyšel)
První odpoledne jsme byli v Českém krumlově, který jsme si prohlédli a pak vyrazili do Vyššího brodu. Tady jsme zakempovali a druhý den si vyzvedli v půjčovně 2rafty.
Začalo velké rozesazování. Nakonec jsem já s Honzou (my dva měli zkušenosti s kanoikama) zůstali na jednom raftu a byla nám svěřena veškerá bagáž.
Zbytek (Verča - zná rafty, Týna, Maruška a Jarda - 3 začátečníci) na raftu druhém. Bylo to bezva, jeli jsme vedle sebe nebo za sebou, ačkoliv bylo do té doby zima, my vychytali skvělé počasí (jo, to je moje. Buď mám na vodě 30°C, nebo 10°C a déšť...nic mezi tím neznám :-) ) Takže jsme po sobě stříkali (no, bylo to proto, abych namočili rafty, aby na tom sluníčku se nám nenafoukli a nepraskli, že :) )
Ale docela brzy si uvedomili, že se jim namočí plavky a budou mokrý..kupodivu. Takže nakonec jsme se stříkali já a Honza na jednom raftu, takže sranda :-)
Ale úžasný bylo, když jsme potkali partu Bobrů (skupinu z tábora, na který jsem také jezdívala a pár lidí tam ještě znala) kteří se k nám přidali, tak jsme pokecali, náš raft si s nima i trošku zaválčil a bylo to super.
No, ale to už byl večer a my začali netrpělivě vyhlížet tábořiště. Jaké bylo naše překvapení, když jsme uviděli ceduli Český Krumlov, kam jsme měli dorazit až následující den. No nic, zapadli jsme do prvního kempu, který jsme potkali.
Cedule v kempu slibovala za 20Kč teplou sprchu. No, bylo by to fajn, ale když vylezli úplně promodralý kluci, tak jsme tu teplou vodu z holkama vzdali, ve Vltavě by byla možná i teplejší :o)
Další den jsme se proflákali Krumlovem. Ačkoliv se na začátku dojednalo, že když bude čas, zkusíme si jezy třeba i několikrát, ať je sranda...ale nějak nikdo neměl chuť na nás čekat, takže se jelo dál. Tentokrát vše dopadlo dobře a zakotvili jsme tam, co jsme měli :)
Postavili jsme stan, chvíli kecali a pak zalezli. Od vedlejších stanů jsme zaslechli kytary a chtěli se přidat, ale jedna půlka party tyhle písničky nějak nevyznává (co není metal..) takže z toho byly jen dohady, takže se šlo spát.
Teď už byl před námi jen den poslední a nejhorší. A to hned z několika směrů. Poslední den, loučení s vodou a návrat do tvrdé reality neudělaných zkoušek, a den ponorky. Na našem raftu panovala harmonie, ale ne s vedlejším raftem. Na chvíli jsme se rozdělili po 3do raftu, kdy se ten v předu flákal a my vzadu přes něj nic neviděli a byl vrchol, když jsme chtěli aby nám hlásil kameny..takže jsme se brzy vrátili k osvědčenému modelu 2+4
Voda tu byla celkem rychlejší a do Boršova daleko. Navíc jsme měli vrátit rafty a odjet domů. Takže jsme chtěli trošku píchnout, ale nějak raft se dvěma pádly byl rychlejší než tam co drželi pádlo čtyři.
Nakonec to dopadlo tak, že jsme s Honzou sjeli peřejky, otočili se proti proudu a nechali se unášet a dívali se, jak se raft za námi zasekl o první kámen který jim stál v cestě a snaží se dostat dolů. Než sjeli peřejky, už jsme se s Honzou otáčeli k dalším, sjeli je a opět čekali. Dost času jsme strávili ve vrbičkách ve stínu při čekání. Ale sedět jen tak v lodi nás fakt nebavilo, takže jsme pak odrazili a pádlovali proti proudu. Pak jsme se jen nechali unést k dalším peřejkám a sjeli je.
Výsledek byl takový, že když v raftu za námi zjistili, že budou muset použít pádla, aby nás dohnali, tak nás konečně dohonili a dostali jsme vynadáno, že ani nepočkáme. Co kdyby se jim něco stalo? Tak to mě dorazilo. Snažili jsme se držet stále na dohled, ale hlemejždí tempo je hezký chvíli, ale celou Vltavu to fakt nevydržím.
Největší sranda toho dne byla s úplně cizím raftem "pirátů" jak si říkali, se kterými jsme si udělali menší vodní bitvu o naši bagáž (tímto jim děkuji za pestřejší den! ) Nakonec oproti plánované 14té hodině v Boršově jsme tam byli po páté hodině. Což by bylo ok, vrácení raftů stačí oznámit hodinu předem, ale jak domů? Původní plán byl, když se nestihneme dostat domů, zůstat v tábořisti do dalšího dne. Ale jako většina (či všechny plány kromě toho vyjet s raftem na Vltavu) se zrušili, zrušil se i tento. Přes veškeré mé vysvětlování, že poslední vlak jede za chvíli, mi nikdo nevěřil a složitě to všici zjišťovali a zaměstnali snad všechny příbuzné doma. Nakonec zjistili to, co jsem já věděla týden dopředu.
Takže co teď? Plán zůstat v tábořišti byl mě z neznámých důvodů zrušen a začlo se mluvit, že Verča má blízko tetu a že budem u ní. Jenže ponorka byla dost veliká a zatahovat do našeho podniku další lidi se mi fakt nechtělo, takže nakonec se přeci jen jelo domů posledním vlakem.
Jsem ráda, že všechno dobře dopadlo a nováčkům se voda možná i líbila, protože říkali že příští rok by jeli znovu.
Teď je o rok později, a jelikož nikdo se po ničem nepídil, jestli voda bude nebo ne a na můj dotaz pouze řekli že by jeli, ale snaha o něco žádná, mě má nechuť jet znovu s nimi odradila od dalšího organizování výletu.
I když jak čas pokračuje, tak bych možná jela i s plyšovým medvědem :-D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama