Květen 2010

Našla jsem inzerát. Jen nevím na co :-)

31. května 2010 v 0:02 Co se jinam nevešlo
Raději ani nedomýšlím..ale třeba za to opravdu může jen automatický překladač..

Inzerát na co

Tak máme za sebou

30. května 2010 v 13:22 Mé pocity..
volby.

Mám trošku pocit, že v údivu jsou tak trošku všichni. Ale zdaleka ne všichni v tom negativním slova smyslu. Doufám, že nám ta radost vydrží déle.

Byli jsme volit už v pátek. Bylo to poprvé, kdy jsem si při vhazování lístku do urny neříkala "kéž by to dopadlo dobře". Jednak mi to došlo až když jsme byli doma a druhak jsme tomu nevěřili (ono také těžko říci, co je opravdu hodně dobře, ale zklamaní rozhodně nejsme)

Včera odpoledne se u nás neplánovaně stavila rodina na oheň, takže odpoledne jsme trávili venku a jen když si někdo šel odskočit, zahleděl se na tv nebo aktualizoval stránku na PC a přinášel čerstvé zprávy ven.

Bylo fajn, jak po první zprávě zavládl optimismum. Po druhé zprávě jsme si (je úžasné, jak se rodina shodne, i když jsme nevolili stejné strany) řekli, že to tedy dopadne jak říkali průzkumy před volbami. A pak už jsme jen zírali na protáhlé ksichtíky a vzrůstala radost.

Ve chvíli, kdy jsem přinesla zprávu o Paroubkově budoucí rezignaci, mít šampaňské, asi by bouchlo.
I když, po pravdě, jsem si říkala, že si ho tam mohli ještě chvíli nechat, alespoň do podzimka, takhle by tam totiž mohl přijít někdo zdánlivě normální.

Když mám zapřemýšlet, jestli vůbec znám nějaké voliče Paroubka, tak jsem znala dva. Vzájemně se neznají a každý je z jiné části republiky. Oba patří víceméně do rodiny. S jedním se rodina odmítá bavit vcelku o všem, jelikož se to nedá a s druhým se nemluví o politice a věcech souvisejícíh.
Oba byli celý život závislý na tom, co jim dá stát. Nikdy se o nic víc nesnažili.
Je mi jich líto. O pomoc k návratu do reality a do života bohužel nestojí. A tak jen leží a dívají se v bedýnce na svého "pánaboha" hlásajícího svou demagogii a zarytě se to snaží hlásat dále, ačkoliv o to nikdo nestojí.

Závěrem přikládám tabulku výsledků voleb v našem Horním Jiřetíně. Myslím, že můžeme opět se zvednutou hlavou vzkázat těžařům: "NEDÁME SE!"

Výsledky voleb v HJ

Možná občas nekecám hlouposti..

19. května 2010 v 11:32 Mé pocity..
Jsem pro ně prostě jen stále ta malá holčička, která ničemu nerozumí a nic neví.

Do teď jsem se jen tiše rozčilovala, ale šlo o drobné blbosti a hlouposti, jako třeba před dvěma lety mi teta říkala, že u nich na zahradě postaví dům pro její rodiče. Vyprávěla jsem to mamce a ta se na mě tak podívala jako bych neměla všech pět pohromadě a říká, že to určitě není pravda, že jsem to musela nějak zmotat, protože tam přeci nebudou stavět další dům a že by přece pak dědická práva byla děsně složitá, že její maminka je pěkná semetrika, že si jí nebude tahat domů a že jsem se prostě spletla. Neutekly ani dva roky a dům stojí a tety rodičové v něm bydlí...ptákovina, ale tenkrát mě to trochu mrzelo, že jsem za cvoka.

Ale to co se stalo dnes mi vyrazilo dech.

Před dvěma lety mě mamka nenáviděla za to, že jsem se taťkovi pokoušela rozmluvit koupi auta z bazaru s tím, ať si připočítá k ceně bazarového auta minimálně 100 000Kč na opravy a chtěla najít auto byť cizí značky, podobné cenou sečtenou z cen bazaru a oprav..nové..a že by to s trochou snahy možná šlo

Byla jsem zlá, špatná a padlá na hlavu.
Za auto z bazaru jsme dali 180 000Kč a bylo tenkrát 8let staré. My se zbavovali auta 18let starého. Za ty dva roky se do toho staronového z bazaru teď dohromady naskládá téměř       100 000Kč a samozřejmě to nebude konečná. Mamka je z toho v háji.

A já s naprostou jistotou vím, že až příště budu chtít udělat něco jinak, budu zase za tu hloupou a naprosto tupou nánu, která ničemu nerozumí.

Připadám si zbytečná.